břitký
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech břidký, from Proto-Slavic *bridъkъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈbr̝ɪtkiː]
- Hyphenation: břit‧ký
Adjective
břitký (comparative břitčí, superlative nejbřitčí, adverb břitce)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | břitký | břitká | břitké | |
| genitive | břitkého | břitké | břitkého | |
| dative | břitkému | břitké | břitkému | |
| accusative | břitkého | břitký | břitkou | břitké |
| locative | břitkém | břitké | břitkém | |
| instrumental | břitkým | břitkou | břitkým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | břitcí | břitké | břitká | |
| genitive | břitkých | |||
| dative | břitkým | |||
| accusative | břitké | břitká | ||
| locative | břitkých | |||
| instrumental | břitkými | |||
Related terms
Further reading
- “břitký”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “břitký”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “břitký”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025