bezdůvodný

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech bezdóvodný. By surface analysis, bez- +‎ důvod +‎ -ný.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈbɛzduːvodniː]

Adjective

bezdůvodný (adverb bezdůvodně)

  1. groundless, reasonless, baseless, gratuitous
    Synonyms: bezpodstatný, neodůvodněný, zbytečný

Declension

Declension of bezdůvodný (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative bezdůvodný bezdůvodná bezdůvodné
genitive bezdůvodného bezdůvodné bezdůvodného
dative bezdůvodnému bezdůvodné bezdůvodnému
accusative bezdůvodného bezdůvodný bezdůvodnou bezdůvodné
locative bezdůvodném bezdůvodné bezdůvodném
instrumental bezdůvodným bezdůvodnou bezdůvodným
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative bezdůvodní bezdůvodné bezdůvodná
genitive bezdůvodných
dative bezdůvodným
accusative bezdůvodné bezdůvodná
locative bezdůvodných
instrumental bezdůvodnými

Derived terms

  • bezdůvodně
  • bezdůvodnost f

Further reading