bezpříznakový

Czech

Etymology

From bez- +‎ příznak +‎ -ový.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈbɛspr̝̊iːznakoviː]

Adjective

bezpříznakový

  1. (linguistics) neutral
  2. (medicine) asymptomatic, symptomless, without symptoms
    Synonym: asymptomatický

Declension

Declension of bezpříznakový (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative bezpříznakový bezpříznaková bezpříznakové
genitive bezpříznakového bezpříznakové bezpříznakového
dative bezpříznakovému bezpříznakové bezpříznakovému
accusative bezpříznakového bezpříznakový bezpříznakovou bezpříznakové
locative bezpříznakovém bezpříznakové bezpříznakovém
instrumental bezpříznakovým bezpříznakovou bezpříznakovým
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative bezpříznakoví bezpříznakové bezpříznaková
genitive bezpříznakových
dative bezpříznakovým
accusative bezpříznakové bezpříznaková
locative bezpříznakových
instrumental bezpříznakovými

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.