bláto

See also: blato and Blato

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech bláto, from Proto-Slavic *bolto.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈblaːto]

Noun

bláto n (diminutive blátíčko)

mud
Synonym: bahno

Declension

Declension of bláto (hard neuter)

	singular	plural
nominative	bláto	bláta
genitive	bláta	blát
dative	blátu	blátům
accusative	bláto	bláta
vocative	bláto	bláta
locative	blátě	blátech
instrumental	blátem	bláty

Derived terms

Further reading

“bláto”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
“bláto”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
“bláto”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz
“bláto”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *bolto.

Pronunciation

IPA^(key): (13^th CE) /ˈbɫaːto/
IPA^(key): (15^th CE) /ˈblaːto/

Noun

bláto n

mud

Declension

Declension of bláto (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	bláto	blátě	bláta
genitive	bláta	blátú	blát
dative	blátu	blátoma	blátóm
accusative	bláto	blátě	bláta
vocative	bláto	blátě	bláta
locative	blátě, blátu	blátú	blátiech
instrumental	blátem	blátoma	bláty

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

Czech: bláto

Further reading

Jan Gebauer (1903–1916) “bláto”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění