blondýna
Czech
Etymology
Borrowed from German Blondine, from French blondine.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈblondiːna]
Noun
blondýna f (male equivalent blondýn)
- blond (fair-haired person)
- Synonyms: plavovláska, blonďačka
Declension
Declension of blondýna (hard feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | blondýna | blondýny |
| genitive | blondýny | blondýn |
| dative | blondýně | blondýnám |
| accusative | blondýnu | blondýny |
| vocative | blondýno | blondýny |
| locative | blondýně | blondýnách |
| instrumental | blondýnou | blondýnami |
Related terms
Further reading
- “blondýna”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “blondýna”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “blondýna”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025