božnicě
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *božьnica.
Pronunciation
Noun
božnicě f
Declension
Declension of božnicě (soft a-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | božnicě | božnici | božnicě |
| genitive | božnicě | božnicú | božnicí, božnic |
| dative | božnici | božnicěma | božniciem |
| accusative | božnicu | božnici | božnicě |
| vocative | božnice | božnici | božnicě |
| locative | božnici | božnicú | božniciech |
| instrumental | božnicú | božnicěma | božnicěmi |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “božnicě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění