bouře
See also: boure
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈbou̯r̝ɛ]
Etymology 1
Inherited from Old Czech búřě, from Proto-Slavic *buřa.
Noun
bouře f
Declension
Related terms
verbs
Etymology 2
See the etymology of the corresponding lemma form.
Verb
bouře
- masculine singular present transgressive of bouřit
Further reading
- “bouře”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “bouře”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “bouře”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz
- “bouře”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025