bydlič
See also: bydlić and bydlíc
Old Czech
Etymology
Pronunciation
Noun
bydlič m pers
Declension
Declension of bydlič (soft o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | bydlič | bydličě | bydliči, bydličové |
| genitive | bydličě | bydličú | bydličóv |
| dative | bydliču, bydličovi | bydličoma | bydličóm |
| accusative | bydličě | bydličě | bydličě |
| vocative | bydliču | bydličě | bydliči, bydličové |
| locative | bydliču, bydličovi | bydličú | bydličích |
| instrumental | bydličem | bydličoma | bydliči |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “bydlič”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění