chlubivý
Czech
Alternative forms
- chlubný, chloubný (archaic)
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈxlubɪviː]
Adjective
chlubivý (not comparable, adverb chlubivě)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | chlubivý | chlubivá | chlubivé | |
| genitive | chlubivého | chlubivé | chlubivého | |
| dative | chlubivému | chlubivé | chlubivému | |
| accusative | chlubivého | chlubivý | chlubivou | chlubivé |
| locative | chlubivém | chlubivé | chlubivém | |
| instrumental | chlubivým | chlubivou | chlubivým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | chlubiví | chlubivé | chlubivá | |
| genitive | chlubivých | |||
| dative | chlubivým | |||
| accusative | chlubivé | chlubivá | ||
| locative | chlubivých | |||
| instrumental | chlubivými | |||
Further reading
- “chlubivý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “chlubivý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “chlubivý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025