chvála
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech chvála, from Proto-Slavic *xvala.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈxvaːla]
Noun
chvála f
Declension
Declension of chvála (hard feminine quant-alt)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | chvála | chvály |
| genitive | chvály | chval |
| dative | chvále | chválám |
| accusative | chválu | chvály |
| vocative | chválo | chvály |
| locative | chvále | chválách |
| instrumental | chválou | chválami |
Derived terms
Further reading
- “chvála”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “chvála”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “chvála”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Slovak
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *xvala.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈxvaːla]
Noun
chvála f
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | chvála | chvály |
| genitive | chvály | chvál |
| dative | chvále | chválam |
| accusative | chválu | chvály |
| locative | chvále | chválach |
| instrumental | chválou | chválami |
See also
- česť
- chrabrosť
Further reading
- “chvála”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2025