dížka
Czech
Etymology
From díž + -ka or díže + -ka.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɟiːʃka]
Noun
dížka f
Declension
Declension of dížka (hard feminine reducible)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | dížka | dížky |
| genitive | dížky | dížek |
| dative | dížce | dížkám |
| accusative | dížku | dížky |
| vocative | dížko | dížky |
| locative | dížce | dížkách |
| instrumental | dížkou | dížkami |
Further reading
- “dížka”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “dížka”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “dížka”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025