dýně
See also: dyne
Czech
Alternative forms
- dyně (rare)
Etymology
Inherited from Old Czech dýně, from Proto-Slavic *dyňa.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdiːɲɛ]
Audio: (file) - Rhymes: -iːɲɛ
- Hyphenation: dý‧ně
Noun
dýně f (relational adjective dýňový)
Declension
Further reading
- “dýně”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “dýně”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “dýně”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz
- “dýně”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *dyňa.
Pronunciation
Noun
dýně f
Declension
Declension of dýně (soft a-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | dýně | dýni | dýně |
| genitive | dýně | dýňú | dýní, dýň |
| dative | dýni | dýněma | dýniem |
| accusative | dýňu | dýni | dýně |
| vocative | dýňe | dýni | dýně |
| locative | dýni | dýňú | dýniech |
| instrumental | dýňú | dýněma | dýněmi |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: dýně
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “dýně”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění