dědečkův

Czech

Etymology

From dědeček +‎ -ův.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈɟɛdɛt͡ʃkuːf]

Adjective

dědečkův

  1. possessive of dědeček: grandfather's

Declension

Declension of dědečkův (possessive)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative dědečkův dědečkova dědečkovo
genitive dědečkova dědečkovy dědečkova
dative dědečkovu dědečkově dědečkovu
accusative dědečkova dědečkův dědečkovu dědečkovo
locative dědečkově, dědečkovu dědečkově dědečkově, dědečkovu
instrumental dědečkovým dědečkovou dědečkovým
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative dědečkovi dědečkovy dědečkova
genitive dědečkových
dative dědečkovým
accusative dědečkovy dědečkova
locative dědečkových
instrumental dědečkovými

Further reading

  • “dědečkův”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.