důstojnictvo
Czech
Etymology
From důstojník (“officer”) + -ctvo.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈduːstojɲɪt͡stvo]
- Rhymes: -ɪtstvo
- Hyphenation: dů‧stoj‧nic‧tvo
Noun
důstojnictvo n (collective, singular only)
- officers (officers considered collectively)
Declension
Declension of důstojnictvo (sg-only hard neuter)
| singular | |
|---|---|
| nominative | důstojnictvo |
| genitive | důstojnictva |
| dative | důstojnictvu |
| accusative | důstojnictvo |
| vocative | důstojnictvo |
| locative | důstojnictvu |
| instrumental | důstojnictvem |
Related terms
- důstojenství n
- důstojník m anim
- důstojnost f
- důstojný
Further reading
- “důstojnictvo”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “důstojnictvo”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “důstojnictvo”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025