domluva
Czech
Etymology
Deverbal from domluvit.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdomluva]
Noun
domluva f
Declension
Declension of domluva (hard feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | domluva | domluvy |
| genitive | domluvy | domluv |
| dative | domluvě | domluvám |
| accusative | domluvu | domluvy |
| vocative | domluvo | domluvy |
| locative | domluvě | domluvách |
| instrumental | domluvou | domluvami |
Related terms
Further reading
- “domluva”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “domluva”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “domluva”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025