dupka
See also: dupką
Old Czech
Pronunciation
Noun
dupka f
- diminutive of dúpa (“lair”)
Declension
Declension of dupka (hard a-stem reducible)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | dupka | dupcě | dupky |
genitive | dupky | dupkú | dupek |
dative | dupcě | dupkama | dupkám |
accusative | dupku | dupcě | dupky |
vocative | dupko | dupcě | dupky |
locative | dupcě | dupkú | dupkách |
instrumental | dupkú | dupkama | dupkami |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “dupka”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
Polish
Pronunciation
- IPA(key): /ˈdup.ka/
Audio: (file) - Rhymes: -upka
- Syllabification: dup‧ka
Etymology 1
Noun
dupka f (diminutive dupeczka or dupeńka or dupcia or dupina or dupinka)
Declension
Declension of dupka
Etymology 2
See the etymology of the corresponding lemma form.
Noun
dupka m pers
- genitive singular of dupek