dvojí
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech dvój, from Proto-Slavic *dъvojь.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdvojiː]
Audio: (file) - Hyphenation: dvo‧jí
Adjective
dvojí
- double, dual, of two kinds
- vést dvojí život ― to lead a double life
- dvojí občanství ― dual citizenship
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | dvojí | dvojí | dvojí | |
| genitive | dvojího | dvojí | dvojího | |
| dative | dvojímu | dvojí | dvojímu | |
| accusative | dvojího | dvojí | dvojí | dvojí |
| locative | dvojím | dvojí | dvojím | |
| instrumental | dvojím | dvojí | dvojím | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | dvojí | dvojí | dvojí | |
| genitive | dvojích | |||
| dative | dvojím | |||
| accusative | dvojí | dvojí | ||
| locative | dvojích | |||
| instrumental | dvojími | |||
Further reading
- “dvojí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “dvojí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “dvojí”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz
- “dvojí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025