eocén
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɛot͡sɛːn]
Noun
eocén m inan
Declension
Declension of eocén (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | eocén | eocény |
| genitive | eocénu | eocénů |
| dative | eocénu | eocénům |
| accusative | eocén | eocény |
| vocative | eocéne | eocény |
| locative | eocénu | eocénech |
| instrumental | eocénem | eocény |
Further reading
- “eocén”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “eocén”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “eocén”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025