fenka

• IPA^(key): [ˈfɛŋka]
• Rhymes: -ɛŋka
• Hyphenation: fen‧ka

From fena +‎ -ka. Probably from Medieval Latin fenna, from Latin fēmina (“woman”).^[1]

fenka f

1. diminutive of fena (bitch, female dog)
   • 2013, Jana Holá, transl., Oběť Molochovi‎^[1], Host, translation of Till offer åt Molok by Åsa Larsson, →ISBN, page 20:

     Možná snil také o fenkách z okolí, o tom, jak mu odpovídají na všechny milostné dopisy, které jim přes den vyčurával na každičké stéblo trávy.

     He might have also dreamt about bitches from the neighbourhood, how they answer him all his love letters that he weed on every single straw of grass during the day.

See the etymology of the corresponding lemma form.

fenka m anim

1. genitive/accusative singular of fenek

• “fenka”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “fenka”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989

• IPA^(key): /ˈfɛn.ka/

fenka f (plural fniek)

1. female equivalent of fenek: female rabbit

• IPA^(key): /ˈfɛn.ka/
• Rhymes: -ɛnka
• Syllabification: fen‧ka

fenka m animal

1. genitive/accusative singular of fenek