flám
Czech
Etymology
Borrowed from German Flame (“Fleming”).
Pronunciation
- IPA(key): [ˈflaːm]
Noun
flám m inan (diminutive flámek)
Declension
Declension of flám (hard masculine inanimate)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | flám | flámy |
genitive | flámu | flámů |
dative | flámu | flámům |
accusative | flám | flámy |
vocative | fláme | flámy |
locative | flámu | flámech |
instrumental | flámem | flámy |
Related terms
- flamendr
- fláma
- flámovat
Further reading
- “flám”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “flám”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “flám”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025