guþmæcga
Old English
Etymology
From gūþ (“battle”) + mæċġa (“man”)
Pronunciation
- IPA(key): /ˈɡuːθˌmæj.jɑ/, [ˈɡuːðˌmæd.d͡ʒɑ]
Noun
gūþmæċġa f
References
- Joseph Bosworth, T. Northcote Toller (1898) “gúþ-mæcga”, in An Anglo-Saxon Dictionary, second edition, Oxford: Oxford University Press.