hádati

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *gadati.

Pronunciation

  • IPA(key): (13th CE) /ˈɣaːdaci/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈɦaːdaci/

Verb

hádati impf

  1. (intransitive) to guess
  2. (reflexive with sě) to quarrel, to argue

Conjugation

Conjugation of hádati (class V)
infinitive supine verbal noun
hádati hádat hádanie
Present Imperative
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st person hádaju hádávě (-va) hádám (-me/-my) — hádajvě (-va) hádajme (-my)
2nd person hádáš hádáta hádáte hádaj hádajta hádajte
3rd person hádá hádáta hádajú hádaj hádajta hádajte
Sigmatic aorist Imperfect
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st person hádach hádachově (-va) hádachom (-me/-my) hádách, hádajiech hádáchově, hádajiechově (-va) hádáchom, hádajiechom (-me/-my)
2nd person háda hádasta (-šta) hádaste (-šte) hádáše, hádajieše hádášta, hádajiešta (-sta) hádášte, hádajiešte (-ste)
3rd person háda hádasta (-šta) hádachu hádáše, hádajieše hádášta, hádajiešta (-sta) hádáchu, hádajiechu
L-participle Passive participle
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
Masculine hádal hádala hádali hádán hádána hádáni
Feminine hádala hádale hádaly hádána hádáně hádány
Neuter hádalo hádale hádala hádáno hádáně hádána
Nt-participle S-participle
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
Masculine hádajě hádajúce hádav hádavše
Feminine hádajúci hádavši
Neuter hádajě, hádajúci hádav, hádavši

Note: This table shows the most common forms of hádati around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

  • hádaj

Descendants

  • Czech: hádat

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.