hříšník
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech hřiešník, from Proto-Slavic *grěšьnikъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɦr̝iːʃɲiːk]
Noun
hříšník m anim (female equivalent hříšnice)
Declension
Declension of hříšník (velar masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | hříšník | hříšníci |
| genitive | hříšníka | hříšníků |
| dative | hříšníkovi, hříšníku | hříšníkům |
| accusative | hříšníka | hříšníky |
| vocative | hříšníče, hříšníku | hříšníci |
| locative | hříšníkovi, hříšníku | hříšnících |
| instrumental | hříšníkem | hříšníky |
Further reading
- “hříšník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “hříšník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “hříšník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025