harcovník
Czech
Etymology
From harcovat + -ník.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɦart͡sovɲiːk]
- Hyphenation: har‧cov‧ník
- Rhymes: -ovɲiːk
Noun
harcovník m anim (female equivalent harcovnice)
Declension
Declension of harcovník (velar masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | harcovník | harcovníci |
| genitive | harcovníka | harcovníků |
| dative | harcovníkovi, harcovníku | harcovníkům |
| accusative | harcovníka | harcovníky |
| vocative | harcovníku | harcovníci |
| locative | harcovníkovi, harcovníku | harcovnících |
| instrumental | harcovníkem | harcovníky |
Further reading
- “harcovník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “harcovník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “harcovník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
- “harcovník”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz