hliněný
Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *gliněnъ. Equivalent to hlína + -ěný.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɦlɪɲɛniː]
Adjective
hliněný
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | hliněný | hliněná | hliněné | |
| genitive | hliněného | hliněné | hliněného | |
| dative | hliněnému | hliněné | hliněnému | |
| accusative | hliněného | hliněný | hliněnou | hliněné |
| locative | hliněném | hliněné | hliněném | |
| instrumental | hliněným | hliněnou | hliněným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | hlinění | hliněné | hliněná | |
| genitive | hliněných | |||
| dative | hliněným | |||
| accusative | hliněné | hliněná | ||
| locative | hliněných | |||
| instrumental | hliněnými | |||
Further reading
- “hliněný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “hliněný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “hliněný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025