holocén
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɦolot͡sɛːn]
Noun
holocén m inan
Declension
Declension of holocén (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | holocén | holocény |
| genitive | holocénu | holocénů |
| dative | holocénu | holocénům |
| accusative | holocén | holocény |
| vocative | holocéne | holocény |
| locative | holocénu | holocénech |
| instrumental | holocénem | holocény |
Further reading
- “holocén”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “holocén”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989