houně
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech húně, from Proto-Slavic *guna.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɦou̯ɲɛ]
Noun
houně f
Declension
Declension of houně (soft feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | houně | houně |
| genitive | houně | houní |
| dative | houni | houním |
| accusative | houni | houně |
| vocative | houně | houně |
| locative | houni | houních |
| instrumental | houní | houněmi |
Further reading
- “houně”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “houně”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “houně”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025