hovořící

Czech

Etymology

From hovořit +‎ -cí.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈɦovor̝iːt͡siː]

Adjective

hovořící

  1. speaking, conversing
    Arabsky hovořící populace ― Arabic-speaking population

Declension

Declension of hovořící (soft)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative hovořící hovořící hovořící
genitive hovořícího hovořící hovořícího
dative hovořícímu hovořící hovořícímu
accusative hovořícího hovořící hovořící hovořící
locative hovořícím hovořící hovořícím
instrumental hovořícím hovořící hovořícím
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative hovořící hovořící hovořící
genitive hovořících
dative hovořícím
accusative hovořící hovořící
locative hovořících
instrumental hovořícími

Further reading

  • “hovořící”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.