jíl
See also: jil
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech jíl, from Proto-Slavic *jьlъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈjiːl]
- Rhymes: -iːl
- Hyphenation: jíl
Noun
jíl m inan (relational adjective jílový)
Declension
Derived terms
See also
Further reading
- “jíl”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “jíl”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “jíl”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Old Czech
Alternative forms
- jíł (alternative writing)
- jíla
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *jьlъ.
Pronunciation
Noun
jíl m inan
Declension
Declension of jíl (u-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | jíl | jíly | jílové, jíli |
| genitive | jílu | jílú | jílóv |
| dative | jílovi, jílu | jíloma | jílóm |
| accusative | jíl | jíly | jíly |
| vocative | jíle | jíly | jílové, jíli |
| locative | jílu | jílú | jíléch |
| instrumental | jílem | jíloma | jíly |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Derived terms
- jílový
- jílovec m
Descendants
- Czech: jíl
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “jíl”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění