jěd
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *ědъ.
Pronunciation
Noun
jěd m inan
Declension
Declension of jěd (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | jěd | jědy | jědi, jědové |
| genitive | jěda, jědu | jědú | jědóv |
| dative | jědu | jědoma | jědóm |
| accusative | jěd | jědy | jědy |
| vocative | jěde | jědy | jědi, jědové |
| locative | jědě, jědu | jědú | jědiech |
| instrumental | jědem | jědoma | jědy |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: jed
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “jěd”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění