jednomocný
Czech
Etymology
From jedno- + mocný.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈjɛdnomot͡sniː]
Adjective
jednomocný
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | jednomocný | jednomocná | jednomocné | |
| genitive | jednomocného | jednomocné | jednomocného | |
| dative | jednomocnému | jednomocné | jednomocnému | |
| accusative | jednomocného | jednomocný | jednomocnou | jednomocné |
| locative | jednomocném | jednomocné | jednomocném | |
| instrumental | jednomocným | jednomocnou | jednomocným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | jednomocní | jednomocné | jednomocná | |
| genitive | jednomocných | |||
| dative | jednomocným | |||
| accusative | jednomocné | jednomocná | ||
| locative | jednomocných | |||
| instrumental | jednomocnými | |||
Further reading
- “jednomocný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “jednomocný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989