jistý
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech jistý, from Proto-Slavic *jistъ (“true, genuine”), from Proto-Balto-Slavic *ī́ˀstas, further origin uncertain.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈjɪstiː]
Audio: (file)
Adjective
jistý (comparative jistější, superlative nejjistější, adverb jistě)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | jistý | jistá | jisté | |
| genitive | jistého | jisté | jistého | |
| dative | jistému | jisté | jistému | |
| accusative | jistého | jistý | jistou | jisté |
| locative | jistém | jisté | jistém | |
| instrumental | jistým | jistou | jistým | |
| short | jist | jista | jisto | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | jistí | jisté | jistá | |
| genitive | jistých | |||
| dative | jistým | |||
| accusative | jisté | jistá | ||
| locative | jistých | |||
| instrumental | jistými | |||
| short | jisti | jisty | jista | |
Antonyms
- nejistý m
Derived terms
Related terms
Further reading
- “jistý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “jistý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “jistý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025