křen
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech chřěn, křěn, from Proto-Slavic *xrěnъ (“horseradish”).
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkr̝̊ɛn]
Audio: (file) - Rhymes: -ɛn
Noun
křen m inan
- horseradish
- (slang) cockblocker
Declension
Declension of křen (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | křen | křeny |
| genitive | křenu | křenů |
| dative | křenu | křenům |
| accusative | křen | křeny |
| vocative | křene | křeny |
| locative | křenu | křenech |
| instrumental | křenem | křeny |
Further reading
- “křen”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “křen”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “křen”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025