křivítko
Czech
Etymology
From křivit + -ko.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkr̝̊ɪviːtko]
- Hyphenation: kři‧vít‧ko
Noun
křivítko n
Declension
Declension of křivítko (velar neuter reducible)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | křivítko | křivítka |
| genitive | křivítka | křivítek |
| dative | křivítku | křivítkům |
| accusative | křivítko | křivítka |
| vocative | křivítko | křivítka |
| locative | křivítku | křivítkách |
| instrumental | křivítkem | křivítky |
See also
- pravítko n
Further reading
- “křivítko”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “křivítko”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “křivítko”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025