klenotník
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈklɛnotɲiːk]
Noun
klenotník m anim
- jeweler (a person whose job is making, repairing or selling jewelry)
Declension
Declension of klenotník (velar masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | klenotník | klenotníci |
| genitive | klenotníka | klenotníků |
| dative | klenotníkovi, klenotníku | klenotníkům |
| accusative | klenotníka | klenotníky |
| vocative | klenotníku | klenotníci |
| locative | klenotníkovi, klenotníku | klenotnících |
| instrumental | klenotníkem | klenotníky |
Related terms
- klenot
- klenotnice
- klenotnictví
Further reading
- “klenotník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “klenotník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “klenotník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025