klih
See also: klíh
Czech
Alternative forms
- klíh (rare)
Etymology
Inherited from Old Czech klí, from Proto-Slavic *klьjь.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈklɪx]
- Rhymes: -ɪx
- Hyphenation: klih
Noun
klih m inan (relational adjective klihový)
Declension
Declension of klih (velar masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | klih | klihy |
| genitive | klihu | klihů |
| dative | klihu | klihům |
| accusative | klih | klihy |
| vocative | klihu | klihy |
| locative | klihu | klizích |
| instrumental | klihem | klihy |
Derived terms
Related terms
Further reading
- “klih”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “klih”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “klih”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025