kníže
See also: knize
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech kniežě, from Proto-Slavic *kъnęžę, from Proto-Slavic *kъnędzь. By surface analysis, kněz + -e.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkɲiːʒɛ]
- Rhymes: -iːʒɛ
Noun
kníže m anim (female equivalent kněžna)
Usage notes
Formerly neuter.
Declension
Declension of kníže (t-stem masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | kníže | knížata |
| genitive | knížete | knížat |
| dative | knížeti | knížatům |
| accusative | knížete | knížata |
| vocative | kníže | knížata |
| locative | knížeti | knížatech |
| instrumental | knížetem | knížaty |
Related terms
See also
- princ m
Further reading
- “kníže”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “kníže”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “kníže”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025