koncový

Czech

Etymology

From konec +‎ -ový.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈkont͡soviː]

Adjective

koncový (adverb koncově)

  1. (relational) end
    koncový bod ― end point

Declension

Declension of koncový (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative koncový koncová koncové
genitive koncového koncové koncového
dative koncovému koncové koncovému
accusative koncového koncový koncovou koncové
locative koncovém koncové koncovém
instrumental koncovým koncovou koncovým
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative koncoví koncové koncová
genitive koncových
dative koncovým
accusative koncové koncová
locative koncových
instrumental koncovými

Derived terms

See also

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.