kontingenční

Czech

Etymology

From kontingence +‎ -ní.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈkontɪŋɡɛnt͡ʃɲiː]

Adjective

kontingenční

  1. (relational) contingency

Declension

Declension of kontingenční (soft)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative kontingenční kontingenční kontingenční
genitive kontingenčního kontingenční kontingenčního
dative kontingenčnímu kontingenční kontingenčnímu
accusative kontingenčního kontingenční kontingenční kontingenční
locative kontingenčním kontingenční kontingenčním
instrumental kontingenčním kontingenční kontingenčním
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative kontingenční kontingenční kontingenční
genitive kontingenčních
dative kontingenčním
accusative kontingenční kontingenční
locative kontingenčních
instrumental kontingenčními

Derived terms

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.