konvička

See also: Konvička

Czech

Pronunciation

IPA^(key): [ˈkonvɪt͡ʃka]
Hyphenation: kon‧vič‧ka
Homophone: Konvička

Noun

konvička f

diminutive of konvice

Declension

Declension of konvička (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	konvička	konvičky
genitive	konvičky	konviček
dative	konvičce	konvičkám
accusative	konvičku	konvičky
vocative	konvičko	konvičky
locative	konvičce	konvičkách
instrumental	konvičkou	konvičkami

Further reading

“konvička”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
“konvička”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
“konvička”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Old Czech

Pronunciation

IPA^(key): (13^th CE) /ˈkonʋit͡ʃka/
IPA^(key): (15^th CE) /ˈkonvit͡ʃka/

Noun

konvička f

diminutive of konvicě

Declension

Declension of konvička (hard a-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	konvička	konvičcě	konvičky
genitive	konvičky	konvičkú	konviček
dative	konvičcě	konvičkama	konvičkám
accusative	konvičku	konvičcě	konvičky
vocative	konvičko	konvičcě	konvičky
locative	konvičcě	konvičkú	konvičkách
instrumental	konvičkú	konvičkama	konvičkami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

Jan Gebauer (1903–1916) “konvička”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění