kotlík
See also: kotlik
Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *kotьlikъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkotliːk]
Noun
kotlík m inan
Declension
Declension of kotlík (velar masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | kotlík | kotlíky |
| genitive | kotlíku | kotlíků |
| dative | kotlíku | kotlíkům |
| accusative | kotlík | kotlíky |
| vocative | kotlíku | kotlíky |
| locative | kotlíku | kotlících |
| instrumental | kotlíkem | kotlíky |
Further reading
- “kotlík”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “kotlík”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989