kouřící

Czech

Etymology

From kouřit +‎ -cí.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈkou̯r̝iːt͡siː]

Adjective

kouřící

  1. smoking

Declension

Declension of kouřící (soft)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative kouřící kouřící kouřící
genitive kouřícího kouřící kouřícího
dative kouřícímu kouřící kouřícímu
accusative kouřícího kouřící kouřící kouřící
locative kouřícím kouřící kouřícím
instrumental kouřícím kouřící kouřícím
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative kouřící kouřící kouřící
genitive kouřících
dative kouřícím
accusative kouřící kouřící
locative kouřících
instrumental kouřícími

Further reading

  • “kouřící”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.