kulík
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech kulík, from Proto-Slavic *kulikъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkuliːk]
Noun
kulík m anim
Declension
Declension of kulík (velar masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | kulík | kulíci |
| genitive | kulíka | kulíků |
| dative | kulíkovi, kulíku | kulíkům |
| accusative | kulíka | kulíky |
| vocative | kulíku | kulíci |
| locative | kulíkovi, kulíku | kulících |
| instrumental | kulíkem | kulíky |
Further reading
- “kulík”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “kulík”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- Hugo, Jan et al., editors (2020), “kulík”, in Slovník nespisovné češtiny:argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost. Historie a původ slov [Dictionary of non-standard Czech: argot, slang and common language from ancient times to the present. History and origin of words] (in Czech), 4th edition, Prague: Maxdorf, →ISBN, page 231