kunice
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkuɲɪt͡sɛ]
Noun
kunice f
Declension
Declension of kunice (soft feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | kunice | kunice |
| genitive | kunice | kunic |
| dative | kunici | kunicím |
| accusative | kunici | kunice |
| vocative | kunice | kunice |
| locative | kunici | kunicích |
| instrumental | kunicí | kunicemi |
Further reading
- “kunice”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
Polish
Pronunciation
- IPA(key): /kuˈɲi.t͡sɛ/
- Rhymes: -it͡sɛ
- Syllabification: ku‧ni‧ce
- Homophones: kunicę, Kunice, Kunicę
Noun
kunice f
- nominative/accusative/vocative plural of kunica