lakomý
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech lakomý, from Proto-Slavic *olkomъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈlakomiː]
Adjective
lakomý (comparative lakomější, superlative nejlakomější, adverb lakomě)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | lakomý | lakomá | lakomé | |
| genitive | lakomého | lakomé | lakomého | |
| dative | lakomému | lakomé | lakomému | |
| accusative | lakomého | lakomý | lakomou | lakomé |
| locative | lakomém | lakomé | lakomém | |
| instrumental | lakomým | lakomou | lakomým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | lakomí | lakomé | lakomá | |
| genitive | lakomých | |||
| dative | lakomým | |||
| accusative | lakomé | lakomá | ||
| locative | lakomých | |||
| instrumental | lakomými | |||
Derived terms
See also
Further reading
- “lakomý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “lakomý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “lakomý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025