malér
Czech
Etymology
Borrowed from French malheur from mal (from Latin malus (“bad”)) + heur (“chance”) (from Latin augurium (“divination, omen”)).[1]
Pronunciation
- IPA(key): [ˈmalɛːr]
Noun
malér m inan
- (colloquial) trouble
Declension
Declension of malér (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | malér | maléry |
| genitive | maléru | malérů |
| dative | maléru | malérům |
| accusative | malér | maléry |
| vocative | malére | maléry |
| locative | maléru | malérech |
| instrumental | malérem | maléry |
See also
- patálie
- polízanice
- nesnáze
- šlamastyka
- šlamastika
- potíž
- problém
References
- ^ Jiří Rejzek (2007) “malér”, in Český etymologický slovník (in Czech), Leda
Further reading
- “malér”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “malér”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “malér”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025