meň
See also: Appendix:Variations of "men"
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *mьnь.
Pronunciation
Noun
meň m animal
Declension
Declension of meň (soft o-stem reducible)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | meň | mně | mni, mňové |
| genitive | mně | mňú | mňóv |
| dative | mňu, mňovi | mňoma | mňóm |
| accusative | meň, mně | mně | mně |
| vocative | mňu | mně | mni, mňové |
| locative | mni, mňu, mňovi | mňú | mních |
| instrumental | mňem | mňoma | mni |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- ⇒ Czech: mník
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “meň”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění