mieč
See also: Mieč
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *męčь.
Pronunciation
Noun
mieč m inan
Declension
Declension of mieč (soft o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | mieč | miečě | mieči, miečové |
| genitive | miečě | miečú | miečóv |
| dative | mieču | miečoma | miečóm |
| accusative | mieč | miečě | miečě |
| vocative | mieču | miečě | mieči, miečové |
| locative | mieči, mieču | miečú | miečích |
| instrumental | miečem | miečoma | mieči |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Related terms
Descendants
- Czech: míč
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “mieč”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění