náprava
See also: naprava
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈnaːprava]
- Hyphenation: ná‧pra‧va
Etymology 1
Noun
náprava f
Declension
Declension of náprava (hard feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | náprava | nápravy |
| genitive | nápravy | náprav |
| dative | nápravě | nápravám |
| accusative | nápravu | nápravy |
| vocative | nápravo | nápravy |
| locative | nápravě | nápravách |
| instrumental | nápravou | nápravami |
Etymology 2
Deverbal from napravit.
Noun
náprava f
Declension
Declension of náprava (hard feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | náprava | nápravy |
| genitive | nápravy | náprav |
| dative | nápravě | nápravám |
| accusative | nápravu | nápravy |
| vocative | nápravo | nápravy |
| locative | nápravě | nápravách |
| instrumental | nápravou | nápravami |
Further reading
- “náprava”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “náprava”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “náprava”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025