náruživý
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech náruživý. Related to orudí and possibly rouhat.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈnaːruʒɪviː]
Adjective
náruživý (comparative náruživější, superlative nejnáruživější, adverb náruživě)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | náruživý | náruživá | náruživé | |
| genitive | náruživého | náruživé | náruživého | |
| dative | náruživému | náruživé | náruživému | |
| accusative | náruživého | náruživý | náruživou | náruživé |
| locative | náruživém | náruživé | náruživém | |
| instrumental | náruživým | náruživou | náruživým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | náruživí | náruživé | náruživá | |
| genitive | náruživých | |||
| dative | náruživým | |||
| accusative | náruživé | náruživá | ||
| locative | náruživých | |||
| instrumental | náruživými | |||
Further reading
- “náruživý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “náruživý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “náruživý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025